Zdravím,
v posledním příspěvku jsem vám stručně shrnula svou jedinou "dohodnutou" práci (pohovor) a jak víte, nedopadla. Práci jsem tedy musela hledat dál. Ještě tentýž večer jsem zasedla k počítači a znovu pátrala, až jsem narazila na inzerát jedné nejmenované restaurace, takže jsem neváhala a CV si poslala. Jaké bylo mé překvapení, když se mi hned následující den ozvali, že mám přijít v neděli na pohovor. Byla jsem nadšená...
Mé nadšení zůstávalo i po pohovoru, který probíhal snad hodinu a půl. Majitel restaurace se zdál velmi milý, všechno mi velmi ochotně vysvětlil a i angličtinu přizpůsobil tak, abych mu mohla bez problémů porozumět. Poté jsme probrali cíle restaurace do budoucna, o co se snaží, jaký má s restaurací záměr, jaké shání lidi... následně jsme diskutovali ohledně mého CV, kde chtěl po mě i názornou ukázku toho, co jsem dělala v předchozím zaměstnání. Člověk by řekl, pohovor jako na manažerskou funkci a ne na servírku... Nicméně jsem byla nadšená, atmosféra podniku byla velmi příjemná, majitel byl milý... co víc si přát? A tak když mi majitel sdělil, že se mu líbím a že mám v průběhu příštího týdne nastudovat menu a následně v pátek přijít na zkoušku, byla jsem šťastná, že jsem snad našla práci, která mne bude bavit.
No... po téměř dvou týdnech, kdy do restaurace chodím po večerech a mou náplní práce je především stání na ulici a rozdávání vzorků procházejícím lidem, zametání, uklízení, čištění stolů apod. už tak nadšená nejsem. Nějaké zkušenosti s touto prací mám, ale opravdu jsem netušila, že by se mi angličtina měla zlepšit tím, že budu oslovovat procházející lidi na ulici, stále jednou a tou samou větou... a že budu taková holka pro všechno, až na to, že téměř neobsluhuji zákazníky.
Nicméně... všechno tohle by se dalo překousnout, koneckonců si člověk řekne, že je tam hezké pracovní prostředí a všechno se časem poddá. Koneckonců prvních pár týdnů v Anglii je velmi krušných, vzhledem k neustálému hledání práce, hledání ubytování, zařizování všech potřebných věcí. ALE... když si mě v průběhu týdne pozval šéf na "kobereček", kde jsme si nacvičovali scénku, jak oslovovat zákazníky... nakonec mi nezapomenul ne příliš taktně naznačit, že bych měla být ráda za příležitost, co mi dal, za to, že s mou (údajně ne dobrou angličtinou) by mi práci nikdo jiný nenabídl, jedině nějaký Čech v české firmě a anglicky bych se nenaučila. Nezapomenul taky dodat, že po měsíci mne čeká test všech znalostí, které jsem se tam neučila, taky musím prokazovat více energie a pokud nesplním... tak mám smůlu a můžu jít zase o dům dál. A to ještě nezapomenu dodat, že tohle všechno dělám bez smlouvy, která mi byla slíbena až po splnění testu.
Abych vám pravdu řekla, tak každý o Anglii říká, že je snadné si zde najít práci a já věřím, že snadné to je... druhou stranou je to, jak se k vám vaši zaměstnavatele budou chovat, jak od vás očekávají, že budete dělat všechno a držet pusu, jen proto, že jste se nedávno přestěhovali a práci zoufale potřebujete... ale pevně věřím, že tento styl vedení nefunguje u všech společností a že i mě se podaří najít práci, kde budu moci dělat něco, co mě bude bavit. Kdo chce práci si časem určitě najde... nebo hned několik.
A tak jsem učinila i já, našla jsem práci v jednom japonském fasfoodu, kde jsem na pár hodin týdně, práce je to jednoduchá, lidi příjemní a angličtina? Za jeden jediný den strávený ve společnosti milých lidí, kteří si s vámi v angličtině povykládají, je má angličtina mnohem lepší, než v průběhu celého týdne stráveného v restauraci, kde nemám možnost mluvit téměř s nikým, než sama se sebou na ulici.
Takže status po třech týdnech strávených v UK?
Mám dvě práce, ale stále hledám tu pravou. Většinu času jsem utahaná jako kotě, protože člověk musí myslet na to, co všechno ještě musí zařídit. Potřebuji si zřídit běžný účet, na který však potřebuji smlouvu, kterou nemám (ale to už snad brzy rozlousknu). Finanční rezerva se krátí a výplata stále není v dohledu. A aby toho nebylo málo, tak naše aktuální paní domácí bude muset prodat svůj byt a tím pádem budeme od ledna bez střechy nad hlavou... takže se můžeme připravovat na další hledání.
P.S. Víte kolik máme "doma" stupňů? 15° :)
Máte nějaké zkušenosti? Rady? Tipy? Dotazy? Neváhejte se s nimi podělit do komentářů :)
Ale abych si jen nestýskala... pár fotek na závěr :) Ano, Anglie má i své slunné stránky :)
Slavné Seven Sisters
A mají nejlepší muffiny :)
